V rámci workshopu Tanec zvaný empatie jsem se především dokázala zastavit a POZOROVAT děni kolem sebe. Velmi důležité je pro mě vyvarovat se SOUDŮ a VĚŠTĚNÍ. Zároveň si dávám vědomě pozor na to, abych byla k sobě maximálně upřímná, co se tyká mých pocitů a emocí. Pokud cítím strach, vztek…negativní emoce obecně, zkratka to přijmu a nebojuji s tím. No a na závěr mě velmi potěšila karta s našimi lidskými potřebami, slovy s dobrou energií:). Tuto kartu mam na nočním stolku a 2-3x za týden si všechna ta hezká slova přečtu, krásné to nabiji:).
Seminář beru jako trénink a inspiraci na mé cestě učení. Vím, že toto učení nebude nikdy dokončené, je to celoživotní cesta a tak také k tomu přistupuji. Dekuji, že jste na mé cestě byli. 🙂