Knihy o NVC

Recenze na knihu Britty Hahn: Ale já chci tohle, mami

Kniha Britty Hahn má podtitul “Nenásilná komunikace pro rodiče.” Jsem rodič dnes již dospělého potomka a k jeho výchově jsem přistupovala spíše intuitivně a rozhodně ne ideálně. Také jsem člověk, který velice oceňuje principy, z nichž vychází koncept Nenásilné komunikace. Mám s nimi bohatou životní zkušenost a prozatím jsem nenarazila na životaschopnější přístup k utváření mezilidských vztahů na libovolné úrovni. Byla jsem proto velmi zvědavá na knihu, která by mohla pomoci rodičům i dětem žít v příjemnějších vztazích a více si užívat společný čas.

Knížka mě nadchla a zalitovala jsem, že jsem ji nedostala do ruky v době, kdy se narodil můj syn.

Velmi přitažlivé a inspirující byly pro mne situace, které autorka zažívala se svými dětmi. Mnohé z nich patří k velmi obvyklým momentům, s nimiž se setká snad každý rodič. Popisuje je velice otevřeně a upřímně. Zviditelňuje své vnitřní pocity i pohnutky a v dialozích popisuje, jak lze komunikovat jinak, než vynucováním si poslušnosti za každou cenu. Dává tak rodičům a vychovatelům do rukou nástroj, pomocí něhož mohou tvořit vyrovnané a zdravé vztahy, postavené na důvěře, i v situacích, které představují výzvu.

Oceňuji, že jsou v knize popsány i situace, kdy dospělý použije svou převahu a rozhodne bez ohledu na přání dítěte. I takové momenty patří do života. Může být velice užitečné inspirovat se, jak v takové chvíli komunikovat, aby byl ochráněn vztah.

V knize Britty Hahn nacházím dobře strukturovaného průvodce rodičovskou komunikací. Podstatná část je věnována tématu hranic, na které se rodiče často ptají. Zaujalo mne, jak je vysvětlováno postupné předávání odpovědnosti dítěti současně s posilováním jeho vnitřních kompetencí v atmosféře respektu a důvěry. Ti, které trápí odmítání a vzdor jejich dětí, mohou v knize nalézt hlubší pochopení toho, co se děje v dítěti, a jak je možné takové situace zvládat k větší spokojenosti na obou stranách.

Knížka je útlá a velmi dobře se čte. Přečíst ji je rozhodně mnohem snazší, než principy v ní zachycené začít skutečně žít v každodenních situacích. Nicméně, může být velmi užitečným pomocníkem při tvorbě nových komunikačních návyků, které pomohou méně bojovat, vynucovat si a přetlačovat se, a o to více spolupracovat, užívat si spolubytí.

Knihu vydalo nakladatelství Portál.

 

 

Marshall B. Rosenberg: Nenásilná komunikace a moc

Útlá knížka pana Rosenberga, autora konceptu Nenásilná komunikace, přináší velké množství postřehů a příkladů, jak změna postoje a vědomí mění kvalitu komunikace v nejrůznějším prostředí od rodin, přes pracovní prostor, instituce až po celou společnost.

Hned na začátku mě zaujal krátký pohled do historie vžitého způsobu dorozumívání.

Komunikace je vnímaná jako nástroj moci a ovládání, který slouží vládnoucí většině.

Aby něco takového bylo prakticky proveditelné, je třeba manipulovat myšlením lidí a tím i způsobem, jakým se dorozumívají.

Soudy, obviňování a kritika představují několik příkladů za všechny, které tvoří mezi lidmi neporozumění a oddělenost.

Pak je snazší manipulovat a ovládat.

Pan Rosenberg přináší jinou variantu dorozumívání. Variantu, která vnáší život do našich slov a naopak usnadňuje, aby si lidé porozuměli nehledě na to, jak se kdo chová nebo co říká.

Nahlíží na mezilidské vztahy a životní situace z hlediska moci. Každý z nás má ve svých rukách moc svobodně se rozhodovat o svém chování. Svoboda v tomto pojetí nepředstavuje anarchii, kdy si každý dělá, co ho napadne, bez ohledu na ostatní.

Svoboda je možností, jak využít energii a potenciál, který máme, vědomě a s plnou odpovědností za důsledky.

Údajně 8 tisíc let panující komunikační vzorce umožňují zneužití lidského potenciálu ve prospěch menšiny. Zaměříme-li naši pozornost za slova, k prožitku a potřebám, začne z našich představ mizet nepřátelský obraz o druhých lidech a přestaneme tvořit oddělenost.

Místo domněnek a soudů můžeme pracovat s fakty, myšlenkám můžeme vdechnout život a připojit k nim smysl, pokud pojmenujeme pocity a potřeby.

Pokud si dáme chvilku času a uvědomíme si, co chceme od těch druhých, když mluvíme, začneme vyslovovat srozumitelné a konkrétní prosby místo dlouhých nezáživných řečí a těžko srozumitelných výroků.  Do našich dialogů a diskusí se tak dostane více života i porozumění.  

Schopnosti a náš potenciál, který v sobě neseme, naši moc, můžeme pak využívat společně ve skutečné spolupráci, v konání, které je vědomě zaměřeno na prospěch celku.

V knížce jsou uvedeny i příklady pozitivního vlivu empatické komunikace na lidskou psychiku. Dočteme se, jak empatie pomáhá, když člověk uvízne ve vlastním sebeobviňování nebo se zacyklí v myšlenkách.

Knihu vydalo nakladatelství Portál.

 

Aktuální akce