ZÁKLADNÍ KURZ NENÁSILNÉ KOMUNIKACE

Absolvovala jsem víkendový kurz nenásilné komunikace i s manželem a mohu všem, kteří mají otevřenou mysl, doporučit. Účastníky kurzu jsme viděli poprvé v životě a odcházeli jsme jako dlouholetí kamarádi. Opravdu jsme si kurz užili, prožili. Po odhalení mých nejhlubších potřeb jsem procitla. Zaprvé jsem zjistila, že i já můžu mít nějaké potřeby a pocity. A také je dokázat najít a dát jim správné názvy. Za druhé jsem zjistila, a za to moc děkuji, že nic není špatné a není nic dobré. A za třetí, a to je asi nejdůležitější, jsem si uvědomila, že většinu křivd, které si nesu z dětství, a ovlivňovali většinu mého dospělého života, způsobily vlastně jen domněnky a nedorozumění. A teď, když se čtrnácti denním odstupem píši referenci, či zpětnou vazbu (jak kdo chce), si uvědomuji, že jsme celá rodina spokojenější a ještě upřímnější. Alespoň co se týče vyjadřování svých pocitů, emocí, potřeb. Děti s tím moc problémy neměly, to spíš my dospěláci jsme se těch ,, špatných,, emocí obávali a snažili se je skrývat.. Tak s velkým klidem, nádechem a výdechem. Jsme plni odhodlání. Jdeme stavět spálené mosty. Protože, za to poznání a porozumění to stojí! Děkuji Helence, za krásný klid, naslouchání a spoustu pozitivní energie. Jarce za plno úsměvů a rozzáření místnosti a hlavně za organizaci. A orangutanici Žofce za upoutání pozornosti (byla třeba). DĚKUJI, ŽE JSTE si udělaly na nás čas. Ráda jsem byla součástí  

Ke kurzu jsem se v myšlenkách vrátila v uplynulém měsíci mnohokrát. Protože jsem člověk - hasič ( problém - analýza - okamžité řešení), bylo pro mě velkým objevem, že si můžu dopřát čas na rozmyšlenou. Nebo taky, že do akce nemusím. Helenin klid bych potřebovala naočkovat :-)

Řekla bych, že jsem dokázala svému publiku vymezit lépe hranice, sama sobě jsem dopřála, že nevyřeším všechny problémy světa a že je v pořádku, když beru ohledy i na sebe, zároveň ale cítím potřebu druhé strany a dokážu to lépe uchopit.

Líbilo se mi, že jsme se hodně věnovali tomu sestupování od myšlenek a pocitů v hlavě dolů do skutečných pocitů v těle a pak k našim potřebám. Je to hluboká sonda do našeho nitra, účinný otevírák té emoční konzervy, kterou se snažím pečlivě schovat za ochranné zdi a hezky vše uhladit na povrchu. Poznal jsem také důležitou věc, a to sice, že mám nějaké hluboké potřeby, které jsou zřejmě po celý můj život nenaplňované. Mám teď možnost se sám věnovat naplňování těchto potřeb, když je znám. Mohu si tak účelně a účinně věnovat pozornost, abych se cílil lépe.

Děkuji Heleně za celý kurz, ale hlavně za to, že jsem možná poprvé pocítil, že mě někdo poslouchá, rozumí mému nitru, nesoudí mě a bere mě takového jaký jsem. Vím, že to neznamená, že s mými myšlenkami a chováním souhlasí, ale to přijetí jakožto respektované plnohodnotné bytosti je hluboký zážitek. Možná že v kostele to umí podobně ;-)

Celkem rád si věci zopakuji v klidu, takže jsme si koupili knížku Nenásilná komunikace.

Heleně a kurzu velmi děkuji za připomenutí toho, co je důležité: dát pozornost svému srdci, neodhánět emoce ať jsou příjemné či nepříjemné, ale prostě si v tom setrvat, jen to pozorovat bez hodnocení a soudů, a tím si narovnávat průběžně všechno to, co bylo léta dusáno těžkými botami požadavků mého okolí. Stačí si uvědomit ty potřeby, které mám a dát jim pozornost, kterou si zaslouží. Lépe pak chápu potřeby svoje i druhých lidí. 

Jako malá holčička jsem to věděla, hodně jsem pozorovala - nejen svoje okolí, ale i sebe - svůj vnitřní svět.  Ale vysvětlili mi, že jsem divná, když to dělám. Postupně jsem ten sebecit v sobě zdusila a vlastně až posledních pár let to znovu objevuji, různými způsoby. Váš kurs do celkového obrázku skvěle zapadá a posunul mě o velký kus dopředu. Teorie kurzu je sice jednoduchá, vejde se na jedno schéma, ale dostat se k tomu, co mám uvnitř, jak to tam mám poskládané -  uvědomit si co je myšlenka a co už pocit, pak samu sebe pochopit a prožít si pocity na to napojené - to je náročná cesta, na které Helena umí perfektně pomoci, krok po kroku. Povedlo se mi pár věcí z minulosti rozkrýt a nyní hurá, mám návod k použití :-) Teď po kurzu si procházím uvnitř sebe vztahy se svými blízkými a doufám, že časem budu zažívat ještě více spontánnosti a radosti z přítomného žití.

Jarmilo, bylo to výborné a děkuji, že to organizuješ.  Ta příjemná atmosféra, která obecně panovala, vím, že není samo sebou. Děláte to vy dvě a děláte to skvěle.

Moc děkuji za kurz, který jsem si užila, nejen tím, že mi dal nové informace, což od kurzů každý očekáváme, ale také mi pomohl zažít příjemný pocit sounáležitosti ve skupině přemýšlivých jedinců toužících po změně sebe sama. Z kurzu jsem si odnesla radost, že jediné, co funguje je pravda, která nikdy není v nás samotných neznámá, a tudíž je nástrojem, který budu mít vždy "po ruce" jako spojence. Děkují za krásný relax ve Skautském institutu a těším se na další kousky cesty s vámi v radostné cestě na sobě.

Poděkuji za pěknou organizaci celého semináře.
Příjemně mě překvapilo, že v centru Prahy jste pěkně vybraly místo, které bylo jednoduše příjemné a že vše od načasování po zázemí probíhalo v souladu.
Zároveň zmíním, že kurz pro mne byl velmi důležitý prožitek. Přinesl do mého života pohledy a zkušenosti, které, mám dojem, budu velmi, velmi dlouho zpracovávat. Poukázal na aspekty komunikace, které jsem asi ignorovala, nebo bych si k nim těžko hledala cestu.
Celý průběh semináře jsem nakonec měla podbarvený mým "filtrovaným" vnímáním, pod kterým v tuto chvíli jsem. Alespoň jsem se toho mohla v "nezaujatém" kontextu dotknout a uvědomit si to a vědomě to prožívat.
Chtěla bych podpořit šíření nenásilné komunikace mezi lidmi, ale v tuto chvíli nenacházím schopnosti, jak k tomuto vypomoci.
Přeji mnoho úspěchů v další práci

Ahoj, jaký postřeh z kurzu? 

Pro mě to bylo překvapení ze sebepoznání a potvrzení, že autenticita se vyplácí.

Trochu mě mrzí, že se ke mně Nenásilka dostala až teprve nyní, kdy se rozvádím a na mých dospělých dětech jsem taky napáchala mnohá příkoří. Učit by se měla už na školách. Kdybych měla shrnout, co jsem se naučila, tak to je - prohloubení vnímání. V mnohém objevné a v mnohém vysvětlující.

Na kurz jsem šla s nadějí, že se naučím, jak se násilné komunikaci bránit (aby mě nevyváděla z míry). Tedy jako trénink obrany proti útokům z okolí. Překvapením bylo, když jsem už na první hodině poznala, že i já jsem "slovní násilník". Následovalo uvědomění toho, že velká část vět, které ze mě spontánně vyletí, pokud jsem pod tlakem, tak druhému nějak ubližují. Jsou to mnohdy věty, které jsem slýchávala už někdy v dětství a už jsou tak hluboko uložené, že mě vůbec nenapadlo o jejich násilném potenciálu přemýšlet.

Helena nás jemně naváděla formou příkladů a prožitků, co se děje v mysli druhého, komu je daná věta adresována. Uvědomila jsem si, jak opravdu důležité je vysvětlení. Mnohdy násilnost komunikace nezpůsobí vlastní obsah věty, ale chybějící vysvětlení důvodů a souvislostí. 

Učili jsme se svoje emoce vnímat. Pojmenovat je a také je druhému povědět. On totiž druhý na situaci pohlíží jinak. Když jsme zkoušeli příklady vět, tak vybrané věty u jednotlivých členů osazenstva evokovaly různé pocity. Částečně jsme se shodli, ale byly tam dost zásadní nuance, což potvrzuje, že jsme každý odlišný a pokud si informaci neřekneme, tak druhý nemá šanci zjistit.

A šli jsme dál. Jako další stupeň jsme se učili nacházet důvod emoce, kterou vnímáme. Hledali jsme Potřebu, která daný pocit vyvolává. Technika, která mi hodně zasáhla do mého vnímání, je "loupání cibule". Hlavní myšlenka techniky, jak jsem ji pochopila, je postupné odhalování našich potřeb s vědomím, že ta základní potřeba je většinou skrytá pod vrstvami prvoplánových potřeb, které je třeba nejprve "oloupat". Trochu geologická práce do vlastního nitra.

Moc mi vyhovovalo 2 týdenní odstup jednotlivých lekcí, protože jsem měla prostor nasbírané informace hned "za tepla" do dalšího kurzu uvádět do praxe. 

Kurz NVC (Nenásilné komunikace) mi krásně zapadl do cest, po kterých se snažím jít již léta (Respektovat a být respektován, Zdeněk Matějček, Nevýchova, Jaroslav Dušek,...).

Je to ale první směr, u kterého cítím, že velmi intenzivně prochází skrze mne, že to není jen teorie, kterou se pokusím napasovat do svého života, protože jí věřím.

NVC je pro mne mnohem víc, a čím víc do ní pronikám, tím víc cítím, že v NVC se cítím svobodně. Vždycky jsem věděla, že vnitřní svoboda je pro mne životně důležitá, i když jsem někdy pod tlakem okolností, kdy byla nazývána sobeckostí, váhala, jestli mé cítění je správné. Díky NVC začínám chápat proč je pro mne toto tolik důležité, a že svoboda nerovná se sobeckost. Že skrze své pocity a potřeby jsem schopna lépe vnímat potřeby ostatních a empatičtěji k nim přistupovat.

Zdá se, že NVC je celoživotní cestou a těším se, že se budeme potkávát prostřednictvím vašich kurzů i nadále.

Chtěla bych moc poděkovat Tobě, Jarko, za organizaci kurzů a Heleně za to, že nám byla empatickým a chápavým průvodcem

www.cerstvepralinky.cz

Mně přinesl Váš Tanec neskutečne mnoho. Nedá se to ani vtěsnat do pár vět. Je to o pochopení pocitu, souznění a zamyšlení. 

Denně využívám formule typu:

Pokud mne někdo rozzlobí, je nahněvaný, snažím se ho pochopit. Dříve by mé ego odpovědělo protireakcí stejného typu a hněv by se násobil. Poté však zjistíme, ze dotyčný tím myslel zcela něco jiného a zastydíme se. Sami před sebou a před ním. Aby se tak nestalo mi pomáhají otázky na dotyčného. Jak jsi to myslel? Pochopila jsem správně, že je to tak ... či tak? Již několikrát mne to pomohlo předejít sporu a upevnit tím náš vztah. 

Pomáhá mi uvědomit si, že vše, co se děje, je pouze teď. A není dané, že to tak vždy bude do budoucna. K tomu mi pomohl Helenky příklad s dětmi, které hrajíi hry na PC a my si představíme, ježíši, to takhle bude opravdu stále? Nebo Jarmilky příklad, kdy její syn kašlal na školu a na vše termínové. A nyní ji třeba napsal, že se omlouvá a bude mít zpoždění. Vše se mění a my s tím. 

Dále je skvělé vidět svůj cíl jako onen muž v lágru. Nezastavovat se, neposlouchat ostatní, poslouchat sám sebe a vědět, proč to dělám. Leckdy nás ostatní nepochopí a je to jedno. 

Poté je skvělé vědět, že kolem 94% za nás mluví naše tělo a ne slova. Jenže jak to udělat, aby tělo mluvilo vlídněji? Ptát se sám sebe, loupat cibuli a najdeme co je skryto. Pak zjistíme třeba, že máme začít u sebe. Pečovat o sebe. 

Pomohly mi příběhy ostatních, zjistit, že v hodně věcech i odporech souzníme a tím se neodsoudit. 

Zkrátka - Váš seminář jednoznačně doporučuji. I když někdo hloubá, co za to dáte? Jen pár kaček a trochu času, který Vám muže změnit život. A když ne? Tak alepoň poznáte fajn lidi. I když ... nevěřím, že by to člověku vnímavému, který na sobě chce pracovat, změnit a rozsvitit sebe a tím i okolí nepomohlo dostat se alespoň o krůček dal ke spokojenejšímu životu. 

Chtěl bych Vám poděkovat za organizaci a vedení kurzu. Sám bych se pravděpodobně do kurzu nepřihlásil, o to více jsem rád že jsem se zúčastnil.

Pro mne toto téma mělo velký přínos a již se snažím mé poznatky v životě pomalu, ale jistě využívat.

Za mne to byl od Heleny skvělý lektorský výkon.

Děkuji Vám a brzy na viděnou.

Milá Heleno a Jarko,

Moc děkuji za výborný kurz a organizaci.

Všem přeji, ať se jim dobře daří a spoustu trpělivosti při zavádění nových poznatků do praxe.